Jaký je váš nejoblíbenější sport? Anebo když to tak vezmu, abych se přiznala, tak já to ani netuším co mám nejraději za sport. Já jsem dělala s ostatními dětmi z ulice tolik sportů, tolik jsem se ani nezastavila a ani nevím, co jsem všechno dělala. Ale abych pravdu řekla, tak mě velmi zaujalo skákání přes gumu.
Vy jistě znáte skákání přes gumu, že? Je to taková tradiční starodávná hra. Sice ne tedy přímo starodávná, ale nepamatuji si, že by mi někdo někdy řekl, že skákání přes gumu nikdo nezná. To zná každý! Skákala přes gumu i moje prababička. Takže se dá vlastně říct, že to může být klidně i dvě stě let staré. Taková doba! A kolikrát jsem sama četla, jak si třeba děti hrály ve středověku. A dokonce jsem byla překvapená, že tam bylo dokonce taky zmíněné, že taky skákaly přes nějaké provázky a hrály hlavně takové kuličky, které byly hliněné. Také jistě znáte, že jste si jako malé děti šťouchaly kuličky do důlku. Pamatuji si, jak mi jednou děda dal kožený sáček, kde byly skleněné a hliněné kuličky. Byly jeho, které dostal od svého táty, takže od mého pradědečka. A kuličky mám ještě dodnes.
Musím říct, že si jich opravdu hodně vážím. Taky mi dokonce v koženém sáčku byly oceněné na dvacet tisíc korun! Takže jsou vzácné, a hlavně ty dvě krásné hliněné kuličky v koženém sáčku. Ty skleněné taky, ale prý ty hliněné kuličky jsou vzácnější. Já tohle samozřejmě neprodám, protože na tyto kuličky v koženém sáčku mám tak pěkné vzpomínky. Dostala jsem to dárkem a takže se toho vůbec nezbavím. A uvidím, třeba to někdy můj syn dostane až bude dospělý a ty kuličky po mně zdědí. A vydělá na tom hodně peněz. Nyní nemám moc peněz, takže alespoň nějaké dědictví synovu zanechám. A když už jsem u toho. Tak jaké hry jste hrávali jako malé děti? Nebo si to už vůbec nepamatujete? Myslím ale, že na tohle se přeci nezapomíná.