Někdo z nás je takový a někdo makový. Někoho zajímá víc to a druhého zase ono, často nemáme s těmi ostatními třeba dokonce vůbec nic společného. Ale to vlastně neznamená, že nás nic nespojuje. Určitě nás spojuje aspoň ekonomika. Tak to je od dávných časů, a tak to asi i vždycky bude. Všichni, kdo žijí na stejném území, jsou ekonomicky propojení, bez ohledu na to, zda o tom ví nebo ne, a vlastně jsme my lidé podobně spojení i v celosvětovém měřítku. Vždyť když se podíváme třeba na to, co si kupujeme, je to třeba i až z opačné strany zeměkoule. A kdyby nebylo ekonomické propojení, pak bychom tu věc zkrátka neměli.

Bez ekonomiky se neobejdeme, každý z nás ji potřebuje. Třeba proto, že si nikdo z nás nedokáže pořídit všechno, co potřebuje k tomu, aby dokázal normálně žít. A aby si to mohl od někoho koupit, musí mít od koho. A je právě úkol ekonomiky, aby tu taková možnost byla, aby se našli prodávající a nakupující lidi, kteří se navzájem uspokojí.

A aby to fungovalo, musí v takové ekonomice obíhat peníze. Někdo je musí mít a někdo musí mít co nabídnout, aby je dostal a aby si pak za ně taky třeba něco koupil. A stejně tak fungují v ekonomice i daně, protože i stát musí mít peníze na svůj chod a i stát si je tedy musí nějak vydělat. A vydělává si je právě tím, že vybírá daně.

A tak se tu pořád vydělává a utrácí, pořád dokola. A tomu se vlastně říká ekonomika. I když ekonomika není jenom tohle, není tak jednoduchá. Je to hodně složitá věc. Jsou v ní i dotace, i subvence, i důchody, i příspěvky pro rodiny s dětmi, pro nezaměstnané, pro zdravotně a tělesně postižené a tak dále.

To všechno a spousta dalších věcí musí v ekonomice fungovat. Jinak by se ekonomika zhroutila. A to by bylo špatné pro každého. Protože my lidi jsme na ní závislí. I když třeba vůbec netušíme, jak moc závislí.