Každá obchodní banka samozřejmě potřebuje nějak vydělávat, aby plnila cíl zisku. Jedna z jejich aktivních operací je právě poskytování úvěrů, ty se dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. V tomto rozdělování hraje roli čas, na jaké období je zmiňovaný úvěr poskytován. Úvěry jsou asi nejrozšířenější bankovní operace a může si je vypůjčit skoro každý, kdo splňuje podmínky ať právnická osoba či osoba fyzická. Společně se pojďme podívat na ty krátkodobé úvěry. 

Kontokorentní úvěr 

Tento úvěr je asi spoustě z vás známý, možná ho dokonce i sami využíváte. Tento druh úvěru funguje na jednoduchém principu, využívá se při přečerpání běžného účtu takzvaně “do mínusu”. Tento druh úvěru poskytuje každá obchodní banka, která má universální zaměření, stačí si s bankou domluvit úvěrový rámec. Můžete jej využívat například, pokud vám zbývá pár dní do výplaty a nevycházíte s penězi, můžete čerpat do určité částky (kterou jste si předtím s bankou domluvili), následně jej splácíte z příchozích plateb, které vám na váš bankovní účet chodí. Tento druh úvěru však bývá velmi drahý a úroky z něj jsou nemalé. 

Lombardní úvěr 

Tento úvěr poskytne banka ať fyzické osobě, či právnické, ale musí se však zavázat zástavou movitých věcí v určité hodnotě. Jako příklad si můžeme dát například to, že si v bance půjčíte 50 tisíc, aby vám tento úvěr banka poskytla, musíte ručit osobním majetkem, například vlastním autem nebo majetkem vyšší hodnoty.  

Revolvingový úvěr 

Je to takový úvěr “na pochodu”, firma si například půjčí peníze, jelikož potřebuje rychle finanční prostředky na zaplacení faktury od odběratele. Peníze následně za nějakou dobu vrátí, avšak kdyby opět nastala nějaká nečekaná situace a firma opět peníze potřebovala, může ihned čerpat úvěr znovu.  

Eskontní úvěr 

Banka poskytuje tento druh úvěru, v případech odkupu cenného papíru, přesněji směnky.  

Někdo z nás je takový a někdo makový. Někoho zajímá víc to a druhého zase ono, často nemáme s těmi ostatními třeba dokonce vůbec nic společného. Ale to vlastně neznamená, že nás nic nespojuje. Určitě nás spojuje aspoň ekonomika. Tak to je od dávných časů, a tak to asi i vždycky bude. Všichni, kdo žijí na stejném území, jsou ekonomicky propojení, bez ohledu na to, zda o tom ví nebo ne, a vlastně jsme my lidé podobně spojení i v celosvětovém měřítku. Vždyť když se podíváme třeba na to, co si kupujeme, je to třeba i až z opačné strany zeměkoule. A kdyby nebylo ekonomické propojení, pak bychom tu věc zkrátka neměli.

Bez ekonomiky se neobejdeme, každý z nás ji potřebuje. Třeba proto, že si nikdo z nás nedokáže pořídit všechno, co potřebuje k tomu, aby dokázal normálně žít. A aby si to mohl od někoho koupit, musí mít od koho. A je právě úkol ekonomiky, aby tu taková možnost byla, aby se našli prodávající a nakupující lidi, kteří se navzájem uspokojí.

A aby to fungovalo, musí v takové ekonomice obíhat peníze. Někdo je musí mít a někdo musí mít co nabídnout, aby je dostal a aby si pak za ně taky třeba něco koupil. A stejně tak fungují v ekonomice i daně, protože i stát musí mít peníze na svůj chod a i stát si je tedy musí nějak vydělat. A vydělává si je právě tím, že vybírá daně.

A tak se tu pořád vydělává a utrácí, pořád dokola. A tomu se vlastně říká ekonomika. I když ekonomika není jenom tohle, není tak jednoduchá. Je to hodně složitá věc. Jsou v ní i dotace, i subvence, i důchody, i příspěvky pro rodiny s dětmi, pro nezaměstnané, pro zdravotně a tělesně postižené a tak dále.

To všechno a spousta dalších věcí musí v ekonomice fungovat. Jinak by se ekonomika zhroutila. A to by bylo špatné pro každého. Protože my lidi jsme na ní závislí. I když třeba vůbec netušíme, jak moc závislí.