Všichni znáte naše peníze. Znáte mince a znáte i bankovky, byť u těch bankovek už je to o něco složitější, pochopitelně proto, že čím větší nominál, tím menší jeho dostupnost a tedy i reálná obeznámenost lidí s ním. Ale všichni jsme tu své peníze znali. Věděli jsme už na první pohled, že je ten a ten papírek stokoruna, dvoustovka, pětistovka, tisícovka, dvoutisícovka či pětitisícovka. A nikdo v tom neměl žádný mimořádný zmatek. Zmatek spíše nastal ve chvíli, kdy byla před nedávnem ukončena platnost starších, byť od novějších skoro nerozeznatelných bankovek.
Tato výměna prý měla zabránit zmatkům, kdy někteří lidé údajně nevěděli, zda všechny tak podobné bankovky ještě platí. A podobný chaos tu pamatuji naposled před rokem 2000, kdy se bez předchozího varování objevily rovněž různorodé mince, ty vydané k příležitosti milénia. Jež známe a používáme souběžně dodnes.
Starší bankovky u nás prostě s výjimkou pětitisícovek platí dnes už jen v nejnovější verzi. A protože to možná komplikuje život mnoha z nás, rád bych pomohl aspoň našim cestovatelům. Kteří po této změně vyrazí do Jihoafrické republiky.
Zatímco u nás pro většinu lidí nepředstavovaly skoro identické bankovky problém, tam po tom nedávno prožitém skutečně zazmatkovat lze. Protože tam na počátku století platily bankovky ‚zvířecí‘. Na desetirandovce byl na obou stranách nosorožec, na dvacítce slon, na padesátce lev, na stovce buvol a na dvoustovce jakási čičinka (omlouvám se za její neznalost). Pak je postupně začaly vytlačovat bankovky novější, kde už se ona zvířata objevovala pouze na zadní straně, jsa z lícové strany vytlačena různobarevnými portréty Nelsona Mandely. A nakonec byla zvířata nahrazena Mandelou na obou stranách.
Všechny tyto bankovky dodnes můžete potkat. Když si je vyměníte, dostanete jich obvykle velký balík vzhledem k nízké nominální hodnotě, a nejspíše se vám tu objeví směs těch popsaných variant.
Ale nezmatkujte. Protože tam platí tyto peníze všechny. Možná proto, že Jihoafričani nejsou tak hloupí, aby si nepamatovali, co platí a co ne.