Víte, který vynález našich prapředků, historikové považují za převratný? Luk a šípy.  Je to logické.

–         Pokud by nějaká chytrá prehistorická hlava nepřišla na tento efektivní způsob lovu, nemuseli bychom tu teď spolu komunikovat.
–         Mohli jsme být vyhynulým druhem.
–         Kdo ví, kdo by zasedl na naše místo.
–         Ale to už odbočujeme někam, do neznámých končin.

Pro naše předky byl tento nástroj potřebným především pro získávání potravy. U nás už je jen pro zábavu, sport a s ním spojené soutěžení.

I když, kdo ví, třeba ve starší době kamenné náš předek, člověk zručný, pořádal pravidelné turnaje, mezi jednotlivými tlupami.Tak, jak to děláme my.

Zábava pro každého

V dnešní době existuje několik možností, jak si tento zajímavý sport užít.
·         Můžeme se věnovat lukostřelbě terčové. Pokud budete fakt dobří, můžete se dostat i na olympiádu. Střílí se na vzdálenost třiceti až devadesáti metrů na terč. A zatímco, u střelby z palné zbraně, se každý snaží trefit černou, tady jde každý po žluté. To je totiž středový terč.

·          Se střelbou terénní se sice na olympijské hry nedostanete, zato je to asi větší zábava. Chodíte s lukem a šípy po parku, po lese nebo i po louce a snažíte se, z různých vzdáleností, trefit terče.

Střel si svého mamuta

Nejblíže našim předkům je asi 3 D střelba. A mohu říci, že je velice zajímavá i pro diváky. Do přírody se rozmístí figuríny zvířat v životní velikosti a střelci se je snaží dostat. Jedná se o zvířata dosud žijící, ale mohou v nějakém křovisku sedět i ta, dávno vyhynulá.

Dokonce si i podle národnosti každý přijde na své.
–         Pokud k nám zavítá Američan, může si ulovit svého krocana a připomenout si jeden z nejdůležitějších svátků své země.
–         Čech si zastřelí posledního vlka na Šumavě.
–         Kosmopolita, který se nemůže rozhodnout, úspěšně skolí nebezpečného, nějakého menšího, dinosaura.