V roce 2009 byl odvysílán filmový seriál podle předlohy knihy Zdeňka Šmída s názvem „Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii“ a pravděpodobně přispěl k rozšíření povědomí o vodáctví, jež má v našich končinách mnohaletou tradici. Kniha spisovatele, pana Šmída, který už bohužel není mezi námi, sice pojednává o řece Lužnici, ale to neznamená, že bychom podobné vodácké příběhy nemohli prožít i na Vltavě.
Jedeme na Vltavu
Vltava i Lužnice jsou dvě řeky, které se do sebe vlévají u Týna nad Vltavou a tvoří významné vodní toky v jihočeském regionu, Vltava si však získává více příznivců díky strmějšímu průtoku a vyšší vodácké obtížnosti WW I, kterou však mírní velmi široké a přehledné říční koryto, prakticky po celé délce toku z Vyššího Brodu až do Českých Budějovic. Svižně odtékající vodní masa láká mnoho nadšenců, i proto tu prosperuje několik půjčoven lodí a samozřejmě i vodáckých kempů.
Vodáci mají možnost se v některých kempech osprchovat teplou vodou, ovšem přece jen je to kemp, kde je, jak se říká, hlava na hlavě, a kde o nějakém soukromí nemůže být řeč. Rádi bychom vám navrhli, že byste mohli své vodácké putování zakončit až v jihočeské metropoli a zajistit si ubytování v penzionech v Českých Budějovicích, např. v okrajové parkové zóně, kde je nejen dostatek soukromí, ale i potřebného klidu pro relaxaci.
Plavbu snadno rozplánujete do celého týdne tak, že můžete setrvat dva dny v Českém Krumlově (což se opravdu vyplatí k prohlídce památek) a dva dny v Budějicích, kde je rovněž řada možností k trávení volného času. Můžete se odtud vydat i k zámku v Hluboké nad Vltavou, ten byste si neměli nechat ujít, a závěrečné dny si tu můžete užít wellness procedury a samozřejmě si dopřát i dobrou večeři v restauraci či posezení v některých cukrárnách, kavárnách či čajovnách.