Politika

Pohled z jiných úhlů

Někteří politici ve volbách do poslanecké sněmovny už měli špatné renomé, tak jim jejich strany pomohli zajistit dobře placené místo v EP. To se děje už několik desetiletí. Takto to vidí podle průzkumů mnoho našich obyčejných občanů.

Protože vyjadřování některých politiků a známých veřejných osobností k našemu českému současnému dění je někdy až zarážející. Například v tom, že nedokážou naši vlast vůči diktátu EU vůbec bránit. Je to samozřejmě věc názorů každého z nás, máme demokracii, tak se můžeme vyjadřovat.
televizní vysílač České televize

Stále se něco děje a některé věci jsou pro nás důležité. Ať už se jedná například o současných volbách nových členů do rady do ČT a ČR, které ovlivní nejenom další nasměrování a rozpočet těchto veřejnoprávních médií, či nesmyslné provokace vedení Prahy proti Rusku. Místo toho, aby řešili závažné problémy Pražanů. Někteří bývalí a současní politici se zaobírají jenom a jenom střetem zájmů jednoho politika, který jim „leží v žaludku“, očerňují a předem odsuzují ty, kteří „nemají jejich krevní skupinu“ bez toho, než se k tomu zodpovědně vyjádří příslušné instituce. Jen proto, že někomu někdo vadí, překáží v jejich zviditelnění, tak využívají svobodu slova. Říkají, že jsou liberálové. (Domnívají, že jsou více pokrokoví a více svobodní než demokraté.)
komunální volby jsou důležité

Politika je samozřejmě úzce spjatá s ekonomikou. Některé známé veřejné osobnosti se soustředí na strašení lidí novodobou epidemií, místo toho, aby se přičinili o účelně vedenou osvětu hlavně v oblasti hygieny a osobní zodpovědnosti každého jedince, která by TEĎ měla být velmi často vysílána jak v ČT, tak na ČR. Ale to se neděje. Zvlášť v současnosti, kdy každý počátek virového a bakteriálního onemocnění snižuje imunitu. Onemocnění, které mají symptomy chřipky, jako je kýchání, bolesti kloubů, rýma a teplota (nejenom chřipka, angína ale i zánět průdušek). Je to možná naivní, ale je potřeba všem lidem neustále zdůrazňovat, aby své onemocnění už v počátcích vyleželi doma a neroznášeli jakoukoliv nákazu mezi své spolupracovníky. To není o tom, že by naši občané o tomto nevěděli, ale podceňují to a v současné době informovat o tomto tématu je nutnost. Ale mnozí nemocní lidé kvůli penězům jsou nezodpovědní, dalo by se říci až bezohlední, vůči druhým zdravým lidem. Například cestování v pražské tramvaji je dnes hrůza – plno kašlajících lidí a mnozí z nich si včas nedokážou zakrýt ústa kapesníkem nebo rukávem, ale zakrývají si je jen rukou, pokud to stihnou. A tou se následně dotýkají opěradel a držadel.

Na druhou stranu jsou u nás zodpovědní politici, kteří si uvědomují, že v tomto období, kdy hrozí epidemie, je potřeba lidem připomenout, jak se chovat hlavně v oblasti hygieny. Jeden z nich je hejtman Pardubického kraje, který nechal vydat letáky v rámci prevence epidemie. Tyto letáky se zaměřují hlavně na to, jak dodržovat všude správné hygienické návyky.

 

Politici a ryby

Vezměte si takové dnešní politiky. Co nám jenom všechno můžou připomínat! Ale nebojte se, nebudu tu používat ani názvy zvířat, ani něčeho jiného, co se většinou používá jako urážky. Napadlo mě totiž, že jsou politici vlastně úplně jako ryby.
Nevěříte? Přesvědčte se.
Takový politik je třeba jako štika. Jak jenom vidí nějakou kořist, kterou by mohl dostat, mrštně po ní vystartuje a jeho oběť většinou nemá žádnou šanci.
nakreslený tuňák
Nebo je takový politik spíš sumec? Válí se někde hodně hluboko v kalné vodě a v bahně a je postrachem pro všechno kolem sebe.
Nebo je jako žralok. Napadne klidně cokoliv, jenom aby to ukořistil. A je mu vcelku jedno, co to je.
Nebo je jako lín nebo tloušť. Tedy je líný a jen si tak v poklidu tloustne.
Nebo je jako kapr. I když žije v zahnívajícím rybníce, má se dobře, a naopak v čistém proudu se necítí nijak příjemně.
Nebo je jako úhoř. Ať se dostane do jakéhokoliv sevření, vždycky vyklouzne.
A pokud to nevezmeme tak konkrétně? I pak jsou politici jako ryby.
Pokud je člověk krmí, zvyknou si a stahují se k tomu rohu hojnosti ve stále početnějším stavu, dokud je jim tam přáno.
Když jsou nažraní, nejednou ani ploutví nehnou.
Zato jindy jim není ani jejich rybník dost velký a umí si pěkně vyskakovat.
I když se chytí na nějakou nástrahu, nevzdávají to a vzdorují. I když už jsou na suchu, cukají se. A ti největší pak většinou nakonec díky svojí moci uniknou.
žraloci v moři
Malé ryby zase často proklouznou sítí nebo je necháváme plavat, dokud se z nich nestanou nezdolatelné velké ryby.
A z takových malých ryb se časem stanou velké, pokud se tedy mají na pozoru, obezřetně proplouvají životem a nenechají se hned zkraje těmi velkými sežrat.
A pokud politiky stejně jako ryby někdo nachytá, svorně mlčí a věří, že to nějak přečkají.
Někdy se to stane a někdy ne. A když ne, jsou kolikrát nakonec pěkně vypečení. A lidé je až do omrzení baští a zase baští.


Kdo je bez viny ať první hodí kamenem

Nejhlasitější projevy dnes zní na podporu protestujících v Hong Kongu. Je zcela jistě dobré a důležité věnovat pozornost tomu, co se na tomto území odehrává. Pro čínská politika zde naráží na tu pro americkou a dlouhou dobu trvající nepokoje a demonstrace jsou jasnou známkou toho, že místní obyvatelé touží po svobodě a volnosti.
Pozornost celého světa je obrácená k této části planety a americký prezident se hodně snaží, aby byla jeho angažovanost všem na očích. Před několika dny podepsal zákony na podporu hongkongských demonstrantů bez ohledu na libost či nelibost Číny.Socha svobody v západu slunce.jpg
Je ale jeho snažení skutečně jen projevem dobré vůle, nebo má ještě nějaký další účel?
Téměř bez pozornosti médií a skoro skrytě mezi tím probíhají dva zcela jiné procesy. Impeachment amerického prezidenta a obžaloba z korupce izraelského premiéra.
Je až humorné, že tito dva velcí političtí příznivci a souputníci ve stejnou chvíli čelí tak závažným obviněním. Dalo by se čekat, že právě tyto dvě události budou v dnešní době hýbat novinovými titulky, ale neděje se tak. Zakrývací manévr v podobě pozornosti obrácené na jinou část světa prozatím vychází beze zbytku.
Impeachment Donalda Trumpa
Co je to vlastně impeachment? Jednoduše řečeno jedná se o ústavní obžalobu voleného funkcionáře, která může vést až ke zbavení funkce. Podstata Impeachmentu je definována v americké ústavě a pokud budu citovat, tak: „Prezident, viceprezident a všichni úředníci Spojených států musí být zproštěni funkcí, budou-li obžalováni a usvědčeni z velezrady, úplatkářství nebo z jiných těžkých zločinů a trestných činů.“ Hned několik amerických prezidentů čelilo ústavní obžalobě. Určitě nejznámější bude aféra Watergate, která smetla prezidenta Richarda Nixona. Ale nejen Nixon, ale například Andrew Johnson a naposledy Bill Clinton museli ústavní obžalobě čelit. Bill Clinton celou kauzu vyhrál. Možná ale i proto, že se nakonec řešil více jeho vztah s Monikou Lewinskou než jeho transakce týkající se obchodu s nemovitostmi, kvůli kterým celá procedura začala.
A jak to vypadá u Donalda Trumpa? Ten čelí případnému obvinění za své aktivity na Ukrajině.  Výměna vojenské pomoci USA za ukrajinské vyšetřování Trumpových rivalů silně zavání zneužitím moci, kterou Trump vládne jako zvolený americký prezident, a díky které si nárokuje rozhodovat o osudech jednotlivých národů.
 
Korupční jednání Benjamina Netanjahu
Vedle těchto událostí se na jiném kontinentu odehrává další obžaloba. Je nazvaná mnohem jednodušeji. Prostě korupce. A čelí jí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten měl, dle izraelské policie, přijmout úplatky až ve výši 280 tisíc amerických dolarů. Tyto peníze jej měly motivovat k tomu, aby se zasadil o prosazování zákona, v jehož důsledku se Izraelci, kteří zde přesídlí, vyhnou po celých deset let placení daní. Nejedná se o první zpochybnění cti izraelského premiéra. Již několikrát čelil různým obviněním, ať už těm, že dary, udělené Izraelskému státu, si nechával sám pro sebe a svou ženu Sáru, nebo naopak, že své soukromé výdaje si nechal vyúčtovat jako státní.Jeruzalém, staré město.jpg
 
Ano, jednání izraelského premiéra vypadá jako lehký přešlap v porovnání s obžalobou Donalda Trumpa. Nutno však podotknout, že právě tito dva muži nejvíce brojí proti zemím blízkého a středního východu, berou si do úst různé politiky a ukazují na jejich nemorální a protizákonné jednání. Přitom ale ani jeden z nich nemá čisté svědomí.
 
Uvidíme, co nám přinese vývoj dalších dní a nezbývá než doufat, že protesty v Hong Kongu, návštěva amerického premiéra na den díkůvzdání v Afganistánu nebo další útoky Izraele na Palestinu na sebe nestrhnou celou pozornost a my se dovíme, zda kamenem hází skutečně jen ten, kdo je bez viny.