Month Duben 2022

Retro mobil

Pamatujete si na svůj první mobilní telefon? Já ano, ale už nevím, co to bylo za značku, ale vím, že ten mobil byl docela malinký a byl úplně lehký. Byl lehký kvůli tomu, protože to byl absolutní šmejd. Ano, byl to opravdu velký šmejd, protože ten mobil vůbec nic neuměl. Byl to prostě mobil ještě za krále klacka, ale to v té době asi byly všechny mobily. Já jsem ale toužila po lepším mobilu, jako měl můj otec, ale ten mobil prý byl hodně drahý. Já jsem se hlavně těšila, že v tom mobilu budou nějaké hry a fotoaparát. Bohužel v tom mobilu nebylo absolutně nic. Mohla jsem napsat pouze několik zpráv anebo si zavolat. Jenomže komu jsem mohla volat, když z mých kamarádů skoro nikdo mobil neměl. A tak jsem si mohla zavolat maximálně mamince, tatínkovi anebo babičce a dědovi, jenomže to pro mě nebylo samozřejmě tak záživné a zábavné.

Nyní je tohle retro mobil.

Chtěla jsem si s novým mobilem volat s kamarádkami, to je úplně jasné. Bohužel jsem ale musela čekat ještě asi půl roku, než někdo z mých kamarádů dostane mobil. A když už někdo dostal mobil, tak ho měl samozřejmě o mnoho lepší než já. A moje kamarádka, která bydlela vedle mě, dostala taky nový mobil, který už měl fotoaparát. Její mobil měl dokonce taky dvě hry, které velmi často hrála.

Nyní mám lepší mobil.

Musím říct, že jsem jí nový mobil hodně záviděla. A já jsem další nový mobil dostala asi až o dva roky později. A to už jsem taky měla už nějaký chytřejší mobil a byla jsem za to velmi ráda. Nicméně ale na můj první starý mobil opravdu moc ráda vzpomínám. Dnes by ten mobil byl dokonalý retro a možná by měl jistě nějakou cenu, ale abych pravdu řekla, tak ani nevím, kde ten mobil skončil. Nejsem si vědoma toho, že bych ho rozbila. Myslím, že jsme ho nerozbila, ale spíše ho sbalil můj otec. Ten, jak mohl, tak všechno vzala časem prodal, aby měl na pivo. Beztak prodal i mobil.

Výsadba rostlin o Velikonočních svátcích

Před několika lety odborníci v oblasti biologicko- dynamického zemědělství učinili pokus ke zjištění růstových schopností obilovin ve dnech, které připadly na Velký patek a Svatou sobotu. Byly uskutečněny výsevy, osázená plocha asi tisíci hektary byla později rozdělena na parcely pro okopávání rostlin jejich a kropení. Pokud by se den výsadby ukázal jako nepříznivý, odborníci chtěli zjistit, při jakých kosmických impulsech je možné okopávat a orat, a jaké použití přípravků by mohlo pomoci růstu rostlinek.

Výsadba

K ošetření rostlin aplikovali zemědělci několik variant postřiků. První postřik zahrnoval křemíkový přípravek, který byl připraven ve dnech příznivých pro růst listů. Druhý postřik obsahoval sekané půdní oblázky, které byly připraveny v kořenových dnech a aplikovány během ovocných dní. Další postřik se aplikoval opět z půdních oblázků, tentokrát připravený ve dnech květu. Tyto aplikace byly potom opakovány třikrát. Během výsadby bylo období ovocných dní, takže semena obilovin klíčily velmi rychle, tak bylo předpokládáno, že se výsadba obilovin o Velikonočních svátcích vydaří. Ale brzy začaly rostliny stagnovat, ve skutečnosti vyklíčily velice pozdě a zdálo se, jako by nenasazovali klasy.

Zahradník

Nakonec se něco chudého objevilo na klasech. Mezitím se prováděla pravidelná okopávání a kropení, ale celá zásoba postřiku padla vniveč. V době sklizně bylo zrno nedozrálé, nebylo ztvrdlé, ačkoli se v klasu nacházela malá zrnka. Následně se dostavilo deštivé počasí, kdy po dvou týdnech nastal den, kdy se ukázalo jasné nebe. Obilí ještě nedozrálo, ale malé lístky již vyklíčily na stopce. Zemědělci tedy vymlátili klas a pak usušili. Již při přepravě pytlů však bylo patrné, že váha je různá. Ukázalo se, že i přes pravidelnou aplikaci křemíkových přípravků jsou výnosy obilí nízké. Události, které se odehrály mezi Nebem a Zemí před téměř 2000 lety, zanechávají svoji stopu na Zemi každý rok o Velikonocích.  

 

Změny nejsou nevyhnutelné

Všichni znáte naše peníze. Znáte mince a znáte i bankovky, byť u těch bankovek už je to o něco složitější, pochopitelně proto, že čím větší nominál, tím menší jeho dostupnost a tedy i reálná obeznámenost lidí s ním. Ale všichni jsme tu své peníze znali. Věděli jsme už na první pohled, že je ten a ten papírek stokoruna, dvoustovka, pětistovka, tisícovka, dvoutisícovka či pětitisícovka. A nikdo v tom neměl žádný mimořádný zmatek. Zmatek spíše nastal ve chvíli, kdy byla před nedávnem ukončena platnost starších, byť od novějších skoro nerozeznatelných bankovek.

Tato výměna prý měla zabránit zmatkům, kdy někteří lidé údajně nevěděli, zda všechny tak podobné bankovky ještě platí. A podobný chaos tu pamatuji naposled před rokem 2000, kdy se bez předchozího varování objevily rovněž různorodé mince, ty vydané k příležitosti milénia. Jež známe a používáme souběžně dodnes.

JAR peníze

Starší bankovky u nás prostě s výjimkou pětitisícovek platí dnes už jen v nejnovější verzi. A protože to možná komplikuje život mnoha z nás, rád bych pomohl aspoň našim cestovatelům. Kteří po této změně vyrazí do Jihoafrické republiky.

Zatímco u nás pro většinu lidí nepředstavovaly skoro identické bankovky problém, tam po tom nedávno prožitém skutečně zazmatkovat lze. Protože tam na počátku století platily bankovky ‚zvířecí‘. Na desetirandovce byl na obou stranách nosorožec, na dvacítce slon, na padesátce lev, na stovce buvol a na dvoustovce jakási čičinka (omlouvám se za její neznalost). Pak je postupně začaly vytlačovat bankovky novější, kde už se ona zvířata objevovala pouze na zadní straně, jsa z lícové strany vytlačena různobarevnými portréty Nelsona Mandely. A nakonec byla zvířata nahrazena Mandelou na obou stranách.

JAR Zuluové

Všechny tyto bankovky dodnes můžete potkat. Když si je vyměníte, dostanete jich obvykle velký balík vzhledem k nízké nominální hodnotě, a nejspíše se vám tu objeví směs těch popsaných variant.

Ale nezmatkujte. Protože tam platí tyto peníze všechny. Možná proto, že Jihoafričani nejsou tak hloupí, aby si nepamatovali, co platí a co ne.

Bez půjčky to někdy nejde

Je celá řada nejrůznějších situací, v nichž se lidé už neobejdou bez cizí finanční pomoci. Je mnoho záležitostí, jež mohou na lidi dolehnout a natolik negativně ovlivnit jejich finanční situaci, že už je to skutečně neúnosné, že už se to skutečně vlastními silami nedá zvládnout. A protože se finanční situace každého z nás nakonec nějak zvládnout musí, je naprosto pochopitelné, že ti, nad jejichž síly to je, hledají pomoc u někoho jiného. A to často u finančních ústavů nabízejících půjčky.

brazilská mince

Rozhodnutí vzít si půjčku může být řešením. Za předpokladu, že ho učiní někdo, kdy si to umí spočítat a tudíž ví, že to zvládne i splatit. Ale řešením je to i jedině tehdy, když člověk ve finančních nesnázích najde někoho, kdo mu vůbec bude ochoten půjčit. Protože ani taková ochota není rozhodně žádná samozřejmost. V bankách se třeba běžně vyžadují registry dlužníků bez negativních záznamů, vysoké příjmy žadatele a další pozitiva. A kdo toto nesplní, může dělat cokoliv, a přesto zde neuspěje.

A pak se tedy musí v případě potřeby peněz pokoušet štěstí někde jinde. Tedy u nebankovní společnosti. A když má někdo nemovitost, kterou by mohl využít třeba jako záruku u půjčky, a když má aspoň takový příjem, aby se dalo minimálně splácet, mohou být dejme tomu hypotéky bez registru nesporně dobrou volbou. Protože tady lidé peníze dostanou, a to i když je v bankách nepovažují za ani trochu ideální, a navíc se zde půjčuje třeba i dost peněz za flexibilních a výhodných podmínek.

jedno euro

Člověk tu může mít v případě potřeby peníze už do čtyřiadvaceti hodin, a těchto peněz může být i věru nemálo, může jimi uhradit vše, co se uhradit má, a pak zase spokojeně žít. Což by bylo třeba právě bez nějaké takové nebankovní hypotéky klidně i naprosto nemožné, nezvládnutelné.

A lidé přece potřebují normálně žít. Lidé nejsou na světě od toho, aby trpěli finanční nouzí.